San Guevorg de Mughni

San Guevorg de Mughni

La Iglesia de San Gevorg, más conocida como la iglesia de Mughni, se encuentra en el pueblo de Mughni, en la región de Aragatsotn, Armenia. Fue fundada en la primera mitad del siglo XIII. Las reliquias de San Gevorg fueron traídas aquí después de sufundación. Según la leyenda, parte de los restos de San Gevorgfue llevada desde el monasterio a Georgia para sanar al reygeorgiano de una enfermedad. Más tarde, el rey se negó a devolver esas reliquias a los armenios y en su lugar construyó laIglesia Armenia de San Gevorg de Mughni en Tbilisi.

El Monasterio de San Gevorg de Mughni en Armenia fue undestacado centro cultural y religioso donde ya en 1278 secopiaban manuscritos. El monasterio también tenía una escuelafundada por el obispo Abel Mkhitaryan, quien luego documentóla historia del monasterio. El monasterio es famoso por sus hermosas decoraciones y murales específicos del arte eclesiástico armenio del siglo XVII-XVIII. Probablemente fueron pintados en el siglo XVII porNaghash Hovnatan, autor de las decoraciones de la Catedral deEtchmiadzin y otras iglesias cerca de Ereván y Agulis. La iglesia de San Gevorg es una basílica de cúpula rectangularconstruida con piedras tufa negras, amarillas y rojas. Seencuentra dentro de un monasterio rectangular. Desde el lado oeste de la iglesia hay un salón abierto decorado con tres hermosos arcos, sobre los cuales se levanta la torre campanario de 12 columnas. La iglesia está rodeada por un hermoso jardín.

Սուրբ Գևորգ եկեղեցին, որն ավելի հայտնի է որպես Մուղնու եկեղեցի, գտնվում է Հայաստանի Արագածոտնի մարզի Մուղնի գյուղում։ Հիմնադրվել է 13-րդ դարի առաջին կեսին։ Սուրբ Գևորգի մասունքներն այստեղ են բերվել հիմնադրումից հետո։ Ըստ ավանդության՝ Սուրբ Գևորգի աճյունի մի մասը վանքից տարվել է Վրաստան՝ վրաց թագավորին հիվանդությունից բուժելու համար։ Հետագայում թագավորը հրաժարվել է հայերին վերադարձնել այդ մասունքները և փոխարենը Թբիլիսիում կառուցել Մուղնու Սուրբ Գևորգ հայկական եկեղեցին։

Հայաստանում Մուղնու Սուրբ Գևորգ վանքը եղել է նշանավոր մշակութային և կրոնական կենտրոն, որտեղ ձեռագրերը ընդօրինակվել են դեռևս 1278 թվականին։ Վանքն ունեցել է նաև Աբել եպիսկոպոս Մխիթարյանի հիմնած դպրոցը, որը հետագայում փաստագրել է վանքի պատմությունը։ Վանքը հայտնի է 17-18-րդ դարերի հայ եկեղեցական արվեստին հատուկ իր գեղեցիկ զարդարանքներով և որմնանկարներով։ Դրանք, հավանաբար, նկարվել են 17-րդ դարում Էջմիածնի Մայր տաճարի և Երևանի և Ագուլիսի մերձակայքում գտնվող այլ եկեղեցիների զարդարանքների հեղինակ Նաղաշ Հովնաթանի կողմից։ Սուրբ Գևորգ եկեղեցին ուղղանկյուն գմբեթավոր բազիլիկ է՝ կառուցված սև, դեղին և կարմիր տուֆով։ Այն գտնվում է ուղղանկյուն վանքի ներսում։ Եկեղեցու արևմտյան կողմից կա երեք գեղեցիկ կամարներով զարդարված բաց դահլիճ, որից վեր բարձրանում է 12 սյունանոց զանգակատունը։ Եկեղեցին շրջապատված է գեղեցիկ պարտեզով։

Anna Ter-Vardanyan (1920-2011) Աննա Տեր-Վարդանյան

La historia mundial demuestra que las mujeres no pueden competir con los hombres en los asuntos militares. Pero, venga y vea, aquí también hay excepciones. Fue la primera mujer comandante en jefe de las fuerzas armadas. Obtuvo este rango en 1959 en la Escuela de Guerra Naval en Newport, Rhode Island, y se convirtió en la primera mujer en las fuerzas armadas en alcanzar el rango E-9.

Por cierto, la familia Ter-Vardanyan participó en el trabajo militar. Poco después del inicio de la Segunda Guerra Mundial, Anna se ofrece como voluntaria en el ejército, su hermana Jean Oliver sirve en la Marina de los EE. UU. y su hermano Andrew en el sector del Pacífico de las Fuerzas Armadas de los EE. UU. Además, su madre también quería alistarse en la marina, pero se quedó en casa y sirvió en la Cruz Roja. Anna Ter-Vardanyan murió el 4 de agosto de 2011, a la edad de 90 años. Nunca ha estado casado. Murió en casa de sus primos sin haber visto nunca Armenia. Enterrado en el Cementerio Nacional de Arlington

Համաշխարհային պատմությունն ապացուցում է, որ ինչ-ինչ, բայց ռազմական գործում կանայք տղամարդկանց մրցակից չեն կարող լինել: Բայց, արի ու տես, որ այստեղ ևս կան բացառություններ: Աննա Տեր-Վարդանյանը ԱՄՆ ռազմածովային ուժերի առաջին կին գերագույն գլխավոր ավագն է եղել: Նա այս կոչումը ստացել է 1959 թվականին Նյուփորթի (Ռոդ Այլենդ) ռազմածովային քոլեջում և դարձել է զինված ուժերում ծառայող առաջին կինը, ով արժանացել է E-9 կոչման:

Ի դեպ, Տեր-Վարդանյաններն ընտանիքով էին ներգրաված ռազմական գործում: Երկրորդ համաշխարհային պատերազմը սկսվելուց կարճ ժամանակ անց Աննան կամավոր զինվորագրվում է, քույրը՝ Ջին Օլիվերը, ծառայում է ԱՄՆ նավատորմում, եղբայրը՝ Էնդրյուն, ԱՄՆ զինված ուժերի խաղաղօվկիանոսյան հատվածում: Ավելին՝ մայրը նույնպես ցանկանում էր միանալ նավատորմին, սակայն տանը մնալով՝ ծառայում է Կարմիր խաչում: Աննա Տեր-Վարդանյանը մահացել է 2011 թվականի օգոստոսի 4-ին, 90 տարեկան հասակում։ Երբևէ ամուսնացած չի եղել։ Մահացել է զարմիկների տանը, այդպես էլ Հայաստանը չտեսնելով։ Թաղված է Արլինգտոնի ազգային գերեզմանատանը:

En casa

Ej. 4, p. 108

1. Antes Elena y Emilio no tenian hijos. Նախկինում Ելենան և Էմիլիոն երեխաներ չունեին։

2. Cuando no tenian hijos, Elena y Emilio viajabon por todo el mundo. Երբ նրանք երեխաներ չունեին, Ելենան և Էմիլիոն շրջում էին աշխարհով մեկ։

3. Ahora Elena no estudia aleman. Հիմա Ելենան գերմաներեն չի սովորում։

4. Emilio ya no juega al hockey. Էմիլիոն այլևս հոկեյ չի խաղում։

5. Antes de ser padres, salian los fines de semana con sus amigos. Մինչ ծնող դառնալը նրանք հանգստյան օրերին դուրս էին գալիս իրենց ընկերների հետ։

6. Antes les gustaba mucho el cine. Առաջ նրանք շատ էին սիրում ֆիլմեր։

Ej. 5, p. 109

Yo antes era jugador de un equipo de hockey. Entrenaba tres dias a la semana. Los domingos mis compañeros y yo jugabamos un partido de liga. Cada dos semanas nos ibamos autocar al campo del equipo contrario. A veces, Elena me acompañabas y despues de los partidos ibamos a cenar todos juntos. Todo era estupendo. Pero ahora es mas divertido porque somos cuatro. Ես նախկինում հոկեյի թիմի խաղացող էի: Ես մարզվում էի շաբաթը երեք օր։ Կիրակի օրերին ես ու թիմակիցներս լիգայի խաղ էինք խաղում։ Երկու շաբաթը մեկ մարզիչով գնում էինք հակառակորդ թիմի խաղադաշտ։ Երբեմն Ելենան ուղեկցում էր ինձ ու խաղերից հետո բոլորս միասին գնում էինք ճաշելու։ Ամեն ինչ հիանալի էր։ Բայց հիմա ավելի զվարճալի է, քանի որ մենք չորսով ենք:

En casa

Ej. 8 p. 101

  1. Nueva York es mas grande que Paris. Նյու Յորքն ավելի մեծ է, քան Փարիզը:
  2. Los coches son mas seguros que las motos. Մեքենաներն ավելի անվտանգ են, քան մոտոցիկլետները:
  3. Vivir en el campo es tan divertidocomo en la ciudad. Գյուղում ապրելը նույնքան զվարճալի է, որքան քաղաքում։
  4. La comida casera es mas buena quela comida rapida. Տնական ուտեստը նույնքան լավ է, որքան արագ սնունդը:
  5. En verano es mas buena que en invierno. Ամռանը ավելի լավ է, քան ձմռանը։

Ej. 6 p. 103

Breve historia del Guernica de Picasso

En 1937 plena Guerra Civil española, el gobierno de la República española encargó a Pablo Picasso un cuadro para exponerlo en el pabellón de España de la Exposición Universal de París. En esos días se produjo un ataque de la aviación nazi contra Guernica, un pueblo de Euskadi, en el norte de España. El pueblo quedó prácticamente destruido y hubo muchos muertos.
Picasso pintó su cuadro para reflejar el dolor y el sufrimiento de la gente en la guerra. Durante la II Guerra Mundial el Guernica fue trasladado al Museo de Arte Moderno de Nueva York (MOMA).
En 1981, ya con un gobierno democrático, el cuadro llegó a España, como era el deseo de Picasso.
Actualmente se expone en el Museo Nacional de Arte Contemporáneo Reina Sofía, de la capital española, y cada año lo ven millones de personas.

Պիկասոյի Գերնիկայի համառոտ պատմությունը

1937 թվականին, Իսպանիայի քաղաքացիական պատերազմի ժամանակ, Իսպանիայի Հանրապետության կառավարությունը Պաբլո Պիկասոյին պատվիրեց նկար ցուցադրել իսպանական տաղավարում Փարիզի համաշխարհային ցուցահանդեսում։ Այդ օրերին նացիստական ​​ինքնաթիռների հարձակումը տեղի ունեցավ Իսպանիայի հյուսիսում գտնվող Էուսկադի քաղաքի Գերնիկա քաղաքի վրա: Քաղաքը գործնականում ավերվել է, և բազմաթիվ զոհեր են եղել։
Պիկասոն նկարել է իր նկարը, որպեսզի արտացոլի պատերազմի ժամանակ մարդկանց ցավն ու տառապանքը: Երկրորդ համաշխարհային պատերազմի ժամանակ Գերնիկան տեղափոխվեց Նյու Յորքի ժամանակակից արվեստի թանգարան (MOMA):
1981 թվականին, արդեն դեմոկրատական ​​կառավարությունով, նկարը հասավ Իսպանիա, ինչպես Պիկասոյի ցանկությունն էր։
Ներկայումս այն ցուցադրվում է Իսպանիայի մայրաքաղաքի Nacional de Arte Contemporáneo Reina Sofía թանգարանում, և ամեն տարի միլիոնավոր մարդիկ տեսնում են այն:

Ej. 7

7 ¿Verdadero (V) o falso (F)?

  1. El gobierno español encargó un cuadro a Picasso. V
  2. En París se celebró una Exposición Universal. V
  3. En París hubo un bombardeo. F
  4. Picasso pintó el cuadro en Guernica. F
  5. El cuadro estuvo en Nueva York más de treinta años. F
  6. Picasso quería que el cuadro estuviera en Nueva York. F
  7. Ahora el cuadro está en Madrid. V

Ճի՞շտ է (V) թե՞ սխալ (F)

  1. Իսպանիայի կառավարությունը Պիկասոյին նկար է ցուցադրել:
  2. Փարիզում կայացել է ունիվերսալ ցուցահանդես.
  3. Փարիզում ռմբակոծություն է տեղի ունեցել:
  4. Պիկասոն նկարը նկարել է Գերնիկայում։
  5. Նկարը Նյու Յորքում էր ավելի քան երեսուն տարի։
  6. Պիկասոն ցանկանում էր, որ նկարը լինի Նյու Յորքում։
  7. Այժմ նկարը Մադրիդում է։

En casa

Ej. 1,2,3 p. 104

Ej. 1, p. 104

Rafael viene hoy muy elegante. Lleva unos pantalones marrones, una camisa blancay una corbata a rayas. La chaqueta es marron del mismo color que los pantalones. Los zapatos son negros y lleva un sombrero tambien negro. — Ռաֆայելն այսօր շատ էլեգանտ է։ Նա կրում է շագանակագույն տաբատ, սպիտակ վերնաշապիկ և գծավոր փողկապ։ Բաճկոնը շագանակագույն է նույն գույնի, ինչ շալվարը։ Կոշիկները սև են, և նա կրում է սև գլխարկ։

Marina viene hoy a clase con ropa deportiva. Lleva unos pantalones de color azul, una camiseta roja con un estampado muy moderno, unos calcetines negrosunas zapatillas deportivas negras y, en el pelo, una cinta tambien negra. — Մարինան այսօր դասի է գալիս սպորտային հագուստով։ Նա հագել է կապույտ տաբատ, կարմիր շապիկ՝ շատ ժամանակակից նախշով, սև գուլպաներ, սև սպորտային կոշիկներ, իսկ մազերին՝ սև ժապավեն։

Ej. 2

1. Buenos dias, ¿puedo ayudarle? — f. Si, ¿cuanto cuestan estas gafas? Բարի լույս, կարո՞ղ եմ օգնել ձեզ: — Այո, որքան արժեն այս ակնոցները:

2. ¿Puedo probarme estos pantalones? — c. Si, claro, alli estan los probadores. — Կարո՞ղ եմ փորձել այս շալվարը: — այո, իհարկե, այստեղ են հանդերձարանները:

3. ¿Como paga, con tarjeta o en efectivo? — d. Con tarjeta. Ինչպե՞ս եք վճարում քարտով, թե՞ կանխիկ: — Քարտով:

4. Alvaro, ¿te gustan estos zapatos? — b. No mucho, me gustan mas aquellos. — Ալվարո, քեզ դուր են գալիս այս կոշիկները։ — Այդքան էլ չէ, դրանք ավելի շատ են դուր գալիս:

5. ¿No tiene otro mas barato? — e. Si, este solo cuesta treinta euros. Ավելի էժան չունե՞ք։ — Այո, այս մեկն արժե ընդամենը երեսուն եվրո։

6. ¿Como le queda la falda? — a. Bien, me la llevo. — Ինչպե՞ս է կիսաշրջազգեստը ինձ վրա : — Լավ, ես կվերցնեմ:

Ej. 3. pagina 104

Julia: ¿Qué llevas en esa bolsa?
Cristina: Los regalos de Navidad.
Julia: ¿Puedo (1) ver los?
Cristina: Bueno: estos paquetes son para los abuelos.
Julia: ¿Y esas cajas blancas?
Cristina: Son para mamá y papá.
Julia: ¿Puedo (2) abrir las ,
Cristina: No, es una sorpresa.
Julia: ¿Y ese coche rojo? ¿Es para Raúl? Cristina: Sí, tengo que (3) envolver lo primero. Tienes papel de regalo?
Christina: Sí, 4) lo tengo en el primer cajón de la mesa. ¿Para quién es esta raqueta? ¿Para mí?
Cristina: No, es para Raúl, (5)la  voy a envolver también.
Julia: ¿Y para mí?
Cristina: Es este paquete, ¿(6) los quieres ver ahora? ¿No prefieres esperar?
Julia: No, ahora, (7) ábre lo por favor.
Cristina: No, mejor ábre tu.
Julia: ¡Un cinturón negro! Me encanta. ¿Puedo (8) ponérme lo  hoy?

Ջուլիա — Ի՞նչ ունեք այդ պայուսակի մեջ:
Քրիստինա. Սուրբ ննդյան նվերները:
Ջուլիա. Կարո՞ղ եմ նրանց տեսնել:
Քրիստինա. Դե. Այս փաթեթները նախատեսված են տատիկ-պապիկների համար:
Ջուլիա — Եվ այդ սպիտակ տուփե՞րը:
Քրիստինա. Դրանք մայրիկի և հայրիկի համար են:
Ջուլիա. Կարո՞ղ եմ բացել դրանք,
Քրիստինա — Ոչ, դա անակնկալ է:
Ջուլիա — Եվ այդ կարմիր մեքենան:  Դա Ռաուլի՞ համար է:  Քրիստինա. Այո, ես նախ պետք փաթաթեմ այն:  Փաթեթավորող թուղթ ունե՞ք:
Քրիստինա. Այո, Ես այն ունեմ սեղանի վերևի դարակում:  Ո՞ւմ համար է այս ռակետը:  Ինձ համար?
Քրիստինա. Ոչ, դա Ռաուլի համար է|։ Ես նույնպես պատրաստվում եմ այն ​​ամփոփել:
Ջուլիա. — Իսկ ինձ համար?
Քրիստինա. Այս փաթեթն է, ցանկանում եք հիմա տեսնել նրանց:  Չե՞ք նախընտրում սպասել:
Ջուլիա. — Ոչ, հիմա, խնդրում եմ բացիր:
Քրիստինա. Ոչ, ավելի լավ է դու բացես:
Ջուլիա. Սև գոտի:  Հավանում եմ սա.  Կարո՞ղ եմ այն ​կրել այսօր:

“Թումանյանն իսպաներենով” թարգմանական-ընթերցանության նախագիծ. «Կացին Ախպերը»

Hermano Hacha

Լիա

Un hombre fue a un país lejano para encontrar un trabajo. Llego a un pueblo. Vio que la gente de este pueblo corta leña a mano.

-Hermano, — dijo, -¿Por qué cortas la leña a mano?, ¿No tienes un hacha?

-¿Qué es un hacha?, — preguntaron los aldeanos.

El hombre sacó su hacha del cinturón. Cortó la leña, colocó el otro lado. Cuando los aldeanos vieron esto, empezaron a llamar el uno al otro.

-Oye, ven, a ver, qué hizo el hermano hacha.

Los aldeanos se reunieron alrededor del dueño del hacha, le pidieron, suplicaron, le dieron muchas cosas y le quitaron el hacha de la mano.

Tomaron el hacha para cortar la leña uno tras otro.

El primer día el hacha la llevó el alcalde pero apenas empezó a cortar la leña, se cortó la pierna. Corrió gritando hacia los aldeanos.

Los aldeanos vinieron, se reunieron, tomaron los palos, empezaron a golpear el hacha. Pero al ver que no pasó nada, decidieron quemar el hacha.

Գոհար

La llama subió muy alto. Cuando el fuego se bajó, los aldeanos vieron que el hacha se había puesto roja.

-¡Guau chicos! el hermano hacha está enojado, mira que rojo está, seguro nos traerá problemas․ ¿Qué haremos? 

Pensaron y decidieron llevarlo a prisión.

Lo llevaron y echaron en el granero del alcalde pero éste estaba lleno de heno, en cuento echaron el hacha en el granero, el fuego subió hasta el cielo.

Los aldeanos aterrorizados corrieron a por el dueño. «Vamos, por amor de Dios, explícale algo al hermano hacha».

ԿԱՑԻՆ ԱԽՊԵՐ

Մի մարդ գնաց հեռու երկիր աշխատանք անելու։ Ընկավ մի գյուղ։ Տեսավ այս գյուղի մարդիկ ձեռով են փայտ կոտրատում։

— Ախպե՛ր,- ասավ,- ինչո՞ւ եք ձեռով փայտ անում, մի՞թե կացին չունեք։

— Կացինն ի՞նչ բան է,- հարցրեցին գյուղացիք։

Մարդը իր կացինը գոտկից հանեց, փայտը ջարդեց, մանրեց, դարսեց մյուս կողմը։ Գյուղացիք այս որ տեսան, վազեցին գյուղամեջ, ձայն տվին իրար․

— Տո՛, եկե՛ք, տեսե՛ք կացին ախպերը ինչ արավ։ 

Գյուղացիք հավաքվեցին կացնի տիրոջ գլխին, խնդրեցին, աղաչեցին, շատ ապրանք տվին ու կացինը ձեռքիցն առան։

Կացինն առան, որ հերթով կոտորեն իրանց փայտը։

Առաջին օրը տանուտերը տարավ։ Կացինը վրա բերավ թե չէ՝ ոտը կտրեց։ Գոռալով ընկավ գյուղամեջ։

— Տո՛, եկե՛ք, եկե՛ք, կացին ախպերը կատաղել է, ոտս կծեց։

Գյուղացիք եկան, հավաքվեցին, փայտերն առան, սկսեցին կացնին ծեծել։ Ծեծեցին, տեսան՝ բան չդառավ, փայտերը կիտեցին վրան, կրակեցին։

Բոցը բարձրացավ, չորս կողմը բռնեց։ Երբ կրակն իջավ, եկան բաց արին, տեսան՝ կացինը կարմրել է։

— Վա՜յ, տղե՛ք, կացին ախպերը բարկացել է, տեսե՛ք՝ ոնց է կարմրել, որտեղ որ է, մեր գլխին մի փորձանք կբերի։ Ի՞նչ անենք։ Մտածեցին, մտածեցին ու վճռեցին՝ տանեն բանտը գցեն։

Տարան գցեցին տանուտերի մարագը։ Մարագը լիքը դարման էր․ գցեցին թե չէ՝ կրակն առավ, բոցը երկինքը բարձրացավ։

Գյուղացիք սարսափած վազեցին տիրոջ ետևից․ «Ե՛կ, աստծու սիրուն, կացին ախպորը բա՛ն հասկացրու»։

Իսպանական գրականություն. Պաբլո Ներուդա

Ծնվել է 1904 թվականի հուլիսի 12-ին, Չիլիում: Հայրը երկաթուղու աշխատող էր, մայրն էլ դպրոցի ուսուցչուհի։ Երեխային անվանել էին Ռիկարդո Էլիզեր Նեֆթալի Ռեյես Բասոալտո։

Քանի որ Ռիկարդոյի հայրը փորձում էր նրան հետ պահել գրելուց: Նա ստեղծեց իր ստեղծագործական կեղծանունը ՝ Պաբլո Ներուդա:

Պաբլոյի մայրը մահացավ ծննդաբերությունից 2 ամիս անց, և երկու տարի անց ընտանիքը տեղափոխվեց Տեմուկո, փոքրիկ քաղաք Չիլիի հարավում, որտեղ նրա հայրը նորից ամուսնացավ:

Ներուդան սկսեց բանաստեղծություններ գրել 10 տարեկանում: Բանաստեղծը հայտնի դարձավ 13 տարեկանում։ 1923 թվականին նա հրատարակեց իր առաջին ժողովածուն՝ «Հավաքված մայրամուտներ», իսկ մեկ տարի անց լույս տեսավ բանաստեղծի ամենահայտնի ստեղծագործությունը՝ «Քսան բանաստեղծություն սիրո մասին և մեկ հուսահատության երգ»:

Երկրորդ համաշխարհային պատերազմի ժամանակ Ներուդան երգել է Կարմիր բանակի սխրանքը, դրան է նվիրված «Սիրո նոր երգը Ստալինգրադին»: Եվ ընդհանրապես, բանաստեղծը, ինչպես իր ժամանակակիցներից շատերը, հիացած էր Խորհրդային Միությամբ, հատկապես Իոսիֆ Ստալինով։

Հետագա տարիներին Ներուդան թաքնվեց Չիլիում, ճանապարհորդեց Եվրոպայով, այցելեց Հնդկաստան, Չինաստան, Շրի Լանկա և Խորհրդային Միություն:

1928 թվականին Ինդոնեզիայի Ճավա կղզում Պաբլո Ներուդան ծանոթացավ մի հոլանդացի կնոջ հետ, իսկ 2 ամիս անց զույգը նշանադրվեց: 1934 թվականին ծնվեց նրանց դուստրը։ Երեխան տառապում էր հիդրոցեֆալիայով. Ներուդան հրաժարվեց իրեն ներկայացնել որպես հիվանդ երեխայի հայր, և զույգն ամուսնալուծվեց 1936 թվականին։

1973 թվականի սեպտեմբերին Չիլիում տեղի ունեցավ ռազմական հեղաշրջում, որի արդյունքում իշխանության եկավ Ավգուստո Պինոչետը։ Միաժամանակ հայտնի դարձավ, որ Ներուդան հիվանդ է. նրա մոտ ախտորոշվել էր շագանակագեղձի քաղցկեղ։ 1973 թվականի սեպտեմբերի 23-ին բանաստեղծը մահացավ Սանտիագոյի հիվանդանոցում սրտի անբավարարությունից։ Սակայն կա վարկած, ըստ որի չիլիացի բանաստեղծին սպանել են Պինոչետի կողմնակիցները։

En casa

Ej. 1,2,4 p. 94

1.

¿Donde se puede(n) encontrar…

1)…sellos? — en el estanco.

2)…revistas? — en el quiosco.

3)…aspirinas? — en una farmacia.

4)…carne y pescado? — en el supermercado.

5)…un medico? — en el hospital.

6)…un policia? — en la policia.

Revista-ամսագիր

sellos-կնիքներ

quiosco-տպագրատուն

2.

1.En el desierto llueve mucho. F — Անապատում շատ անձրև է գալիս։

2.Cuando hace calor, no llevo abrigo. V — Երբ շոգ է, վերարկու չեմ հագնում։

3.Siempre nieva en verano. F — Ամռանը միշտ ձյուն է գալիս։

4.En otoño caen las hojas de los arboles. V — Աշնանը տերևները թափվում են ծառերից։

5.Cuando hace mucho viento, es dificil abrir el paraguas. V — Երբ շատ քամի է, դժվար է բացել հովանոցը։

6.Cuando llueve, esta nublado. V — Երբ անձրև է գալիս, ամպամած է:

4.

Ayer me levanté a las seis y media de la mañana. Mi marido y yo desayunamos juntos y después el se fue a trabajar a tren y yo me fuí en coche. Mis hijos estuvieron en el colegio hasta las tres. Luego, todos comieron juntos. Por la tarde, mi marido preparó la cena, y yo ayudé a mi hijo pequeño con los deberes. A las once nos fuimos todos a dormir. — Երեկ ես արթնացա առավոտյան ժամը վեց անց կես։ Ես ու ամուսինս միասիննախաճաշեցինք, հետո նա գնացքով գնաց աշխատանքի, իսկ ես գնացի մեքենայով։Երեխաներս դպրոցում էին մինչև երեքը։ Կեսօրին ամուսինս ընթրիք պատրաստեց, իսկ եսօգնեցի փոքրիկ որդուս տնային առաջադրանքների հարցում։ Ժամը տասնմեկին մենք բոլորսգնացինք քնելու։

En casa

Ej. 2 p. 39

  1. Normalmente trabajo (trabajar) ocho horas al día, pero c. ayer empecé (empezar) a las 9 de la mañana y terminé a las 9 de la noche.
  2. Ana, normalmente, va (ir) en cocne al trabajo, pero e. ayer fue (ir) en autobús.
  3. Mateo ve (ver) la televisión por las noches, pero f. ayer por la noche escuchó (escuchar) música
  4. Ana y Mateo vamos (ir) a la plava los fines de semanas, pero b. el fin de semana pasado jugaron (jugar) al tenis.
  5. Normalmente lluevo (llover) mucho en invierno, pero d. el año pasado nevo (nevar) mucho.
  6. Mateo y yo normalmente hacemos (hacer) camping en agosto, pero el verano pasado estuvimos (estar) en un hotel.
  1. . Ես սովորաբար աշխատում եմ (աշխատում եմ) օրական ութ ժամ, բայց ք. Երեկ ես սկսեցի (սկսել) առավոտյան 9-ին և ավարտեցի գիշերը 9-ին:
  2. Անան սովորաբար մեքենայով գնում էր աշխատանքի, բայց էլ. երեկ նա գնաց (գնա) ավտոբուսով։
  3. Մատեոն գիշերը հեռուստացույց է դիտել, բայց զ. երեկ երեկոյան նա երաժշտություն է լսել (լսել):
  4. Անան և Մատեոն հանգստյան օրերին գնում էին (գնում) ծովափ, բայց բ. Անցած շաբաթավերջին նրանք թենիս են խաղացել (խաղացել):
  5. Սովորաբար ձմռանը շատ անձրև է գալիս (անձրև), բայց դ. Անցյալ տարի շատ ձյուն եկավ.
  6. Ես և Մատեոն սովորաբար գնում էինք արշավի օգոստոսին, բայց անցյալ ամառ մենք հյուրանոցում էինք:

Ej. 3,4 p. 40

3.
A. Fuimos a un restaurante italiano con mis amigos. Ընկերներիս հետ գնացինք իտալական ռեստորան։
B. ¿Qué comisteis? Ի՞նչ եք կերել։
A. Todos pedimos pasta. Մենք պաստա պատվիրեցինք։
B. ¿Qué tal lo pasasteis? Ինչպե՞ս անցկացրեցիք:
A. Nos lo pasamos muy bien y nos reímos mucho. ¿Cuándo es tu cumpleaños? Մենք հիանալի ժամանակ անցկացրինք և շատ ծիծաղեցինք: Ե՞րբ է քո ծնունդը:
B. Fue ayer. Երեկ էր։
A. ¡Anda! ¡Qué casualidad! ¡Muchas felicidades! Ի՜նչ զուգադիպություն։ Շնորհավորում եմ:

4.

1.¿A quien llamo por telefono el jueves? A Tomas. Ու՞մ եք զանգահարել հինգշագթի — Թոմասին
2.¿Qué dia cogió el tren? — El viernes. — Ո՞ր օրվա համար եք գնացք վերցրել — Ուրբաթ
3.¿A qué hora salió a tren? A las 11:30. — Ո՞ր ժամին եք դուրս եկավ գնացքը — ժամը 11:30

4.¿De quien fue el sabado el cumpleaños? De Maria. — Ու՞մ ծնունդն էր շաբաթ օրը — Մարիայի
5.¿Con quién fue el domingo al cine? Con Tomas. — Ու՞մ հետ եք գնացել կինոթատրոն կիրակի — Թոմասի հետ
6.¿Cuándo vio la nota del examen? El lunes. Ե՞րբ եք տեսաք քննության գնահատականները — Երկուշաբթի
7.¿A donde fue el martes? Al gimnasio. — Ու՞ր գնացիք երեքշաբթի — մարզասրահ։